čtvrtek 18. dubna 2019

Liturgie předem posvěcených Darů

O liturgii předem posvěcených Darů.
(Pá 19.04.2019)

Je to zvláštní velkopostní bohoslužba, při níž se věřícím předkládají ke zbožnému uctění a přijímání svaté Dary Těla a Krve Kristových, které byly posvěceny dříve - na předcházející plné liturgii Basila Velikého nebo Jana Zlatoústého.



Konání plné liturgie, jejíž součástí je posvěcování svatých Darů, bylo kdysi provázeno společným stolováním nazývaným „večeře lásky“, což bylo pro křesťany sváteční slavností. Liturgii, při níž se vykonávalo posvěcení Darů, nazývali dávní křesťané Paschou, jelikož se takové liturgie účastnili s týmiž radostnými povznesenými pocity jako při oslavě Paschy. Takový svátek církev považovala za neodpovídající dnům pokání a přísného půstu svaté čtyřicátnice, a proto ustanovila (viz 49. pravidlo laodicejského sněmu níže) nevykovávat plnou liturgii ve dnech čtyřicátnice kromě sobot a nedělí, kdy půst polevuje a křesťané mohou trávit tyto dny slavnostněji než ostatní dny velkopostní. Zároveň však Církev neztrácela ze zřetele zvyklost dávných křesťanů co nejčastějšího svatého přijímání. Aby věřící nebyli zbaveni byť jen na týden možnosti přijímat Tělo a Krev Kristovy a tím nebyl oslabován duch křesťanů, kteří při askezi a umrtvování těla potřebovali posilu nebeským pokrmem, ustanovila Církev podávat jim ve všední dny Velkého půstu Dary předem posvěcené. Je jasné, že podávání těchto Darů nutno spojovat s vhodnými modlitbami. V tomto obyčeji spočívá počátek liturgie předem posvěcených Darů.